Bezpečná jízda

ChtÄ›la bych vám vyprávÄ›t, jak jsem se jednou opravdu dopálila, když jsem si Å¡la půjÄovat vozík za auto. Bylo to opravdu hrozné. A protože jsem potÅ™ebovala babiÄce a dÄ›deÄkovi dovézt uhlí, musela jsem si půjÄit vozík. Svůj jsem mÄ›la zrovna rozbitý, nebyla tam ani registraÄní znaÄka, tak jsem se bratra zeptala, jestli by mi nepůjÄil nÄ›jaký vozík za auto. Byla jsem ráda, že se mi ozval a Å™ekl mi, že mi s klidem půjÄí, ale aÅ¥ jedu opatrnÄ›. Tak samozÅ™ejmÄ›, že bude jezdit opatrnÄ›, stejnÄ› tak jako vždy! Když jsem potom jela pro uhlí, tak jsem nÄ›jak pÅ™estala vnímat, že vlastnÄ› táhnu jeÅ¡tÄ› vozík. Byla jsem zamyÅ¡lená.

A víte, jak to dopadlo? SamozÅ™ejmÄ›, že jsem nabourala. NÄ›jak jsem nevybrala zatáÄku a ten vozík mi tam najednou zaÄal vadit. Byla jsem tak v Å¡oku, že jsem rychle znervóznÄ›la a už jsem nevÄ›dÄ›la, co mám dÄ›lat. Rychle jsem stoupla na brzdu, ale už bylo pozdÄ›. Moje auto se pÅ™evrátilo na bok a vozík také. A byla jsem opravdu naÅ¡tvaná, protože jeÅ¡tÄ› si za mÄ› bratr dÄ›lal srandu, že když už neumím jezdit s vozíkem a dlouho jsem takhle nejezdila, že se urÄitÄ› nÄ›kde vybourám. A tak jsem mu Å™ekla, že je blázen, že když mám Å™idiÄský průkaz na automobil, že s vozíkem toho samozÅ™ejmÄ› umím. Sice ano, já bych to umÄ›la, jenom kdybych na to nezapomnÄ›la.

A právÄ› když lidé zapomenou, že táhnou za automobilem vozík, tak potom to dopadá velice Å¡patnÄ›. A když už jsme u toho, že se bavíme o řízení automobilů, když za ním táhneme vozík, tak vy byste tohle umÄ›li? Protože jsem slyÅ¡ela, že i když lidé umí řídit a mají Å™idiÄský průkaz tÅ™eba nÄ›kolik let, tak to prý nemusí ani umÄ›t. To samé platí i o karavanech. Řídili jste nÄ›kdy karavan? Řeknu vám, že já jsem karavan řídila dvakrát v životÄ›, a potvrdím vám, že už bych to nikdy nechtÄ›la, protože se bojím. Je to opravdu moc veliké a také se s tím Å¡patnÄ› zatáÄí, proto jsem si Å™ekla, že radÄ›ji zůstanu jenom u klasického automobilu skupiny B, což mi samozÅ™ejmÄ› staÄí.