Přítel nás žádá o pomoc. Potřebuje na určitý účet zaslat doplatek pár korun, aby nepřišel o výhodný nákup. Než začneme pomoc po internetu zahajovat, je potřeba vzít rozum do hrsti. Hlavně nikam zbrkle nezadávat své osobní údaje nebo dokonce hesla od přístupu do naší internetové banky! Mohlo by nás to totiž přijít hodně draho.
I když odborníci stále varují, abychom byli v internetové komunikaci velmi obezřetní a raději vždy podezřívaví, stále se mnoho z nás nechá nachytat!
Třeba na udičku, která se jmenuje phishing. Název je odvozen z anglického fishing, což znamená rybaření. S touto činností začali internetoví lupiči již v roce 1996. Zasílají uživatelům sociálních sítí různé matoucí odkazy a zprávy. Cílem je získat od nich čísla bankovních účtů a platebních karet a také potřebná hesla. Jejich falešné stránky online platebních služeb jsou pro mnohé na první pohled seriózně působící a údaje tam bez rozmyšlení zadají. V ten moment jsou chyceni. A samozřejmě okradeni! Je to neuvěřitelné, ale i po tolika letech tento starý „nápad“ na hodně lidí zabírá. Na sociálních sítích, kde zneužívá našich kontaktů, má prý úspěšnost celých 70 procent. Zdá se, že varování před internetovými podvodníky není nikdy dost!
– neotvírámeodkazy na sociálních sítích a přílohy zpráv v nevyžádané poště
– když už se nám podaří něco podobného otevřít a vyskočí na nás nějaké komunikační okénko, nic nevyplňujeme (především nikam nepíšeme ani telefonicky nesdělujeme žádná hesla)
– při internetové komunikaci kontrolujeme URL adresy používaných stránek (adresa falešné a pravé stránky se často liší ve snadno přehlédnutelných detailech, může například chybět písmenko, což má vypadat jen jako překlep, také bývá třeba zaměněno označení domény com/cz)
– nezapomínáme na instalaci bezpečnostních prvků a na aktualizaci používaných prohlížečů
